27. Září 2024
Jedním z klíčových organizátorů konference je Libor Dostalek, odborník na kryptografii a vysokoškolský pedagog, který současně působí jako architekt informačních technologií ve společnosti Monet+
Ahoj Libore, díky, že sis na nás udělal čas. Jak ses vlastně dostal k této konferenci?
Poprvé jsem se o konferenci dozvěděl v roce 2016, kdy jsem byl vedoucím ústavu aplikované informatiky v Českých Budějovicích. Pamatuji si, že za mnou tehdy přišel prof. Mykola Dyvak, děkan Fakulty informatiky z Západoukrajinské národní univerzity v Ternopilu a měl problém. Říkal, že se jim nedaří přilákat zahraniční účastníky na Ukrajinu, protože se lidé báli tam cestovat kvůli bezpečnostní situaci. Ačkoliv to bylo ještě před dnešní válkou, na východě země už probíhaly první konflikty, které spoustu lidí odradily. Potřebovali zachovat mezinárodní rozměr konference, ale měl problém s účastí.
O rok později, v roce 2017, mi na Ukrajině v žertu řekli, že příští ročník přijedou do Čech. A já jsem začal přemýšlet, že by to opravdu šlo. Nakonec jsme v roce 2018 skutečně uspořádali konferenci na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Jak obtížné je zorganizovat takovou událost?
Je to velmi náročné. V první řadě musíme zajistit technické sponzorství od IEEE (Czechoslovakia Section), což je klíčové. Bez toho by články z konference nemohly být publikovány v jejich databázi IEEE Xplore, což je podmínka pro zařazení do dalších důležitých vědeckých databází, jako jsou Scopus nebo Web of Science. Organizace samotné konference zahrnuje získání schválení od místních sekcí IEEE. Kromě toho je neméně důležité získat dostatek kvalitních příspěvků a sestavit zajímavý program. Mělo by být odmítnuto minimálně 40% příspěvků, příspěvky musí projít antiplagiátorskou kontrolou IEEE atd.
Letos je tedy konference v Českých Budějovicích. Která témata považuješ v rámci konference za nejzajímavější?
Jedním z hlavních témat zůstává umělá inteligence, ale ta se za poslední dekádu výrazně vyvinula. Před deseti lety jsme s ní pracovali na malých programech, jako byl třeba RapidMiner. Dnes máme k dispozici daleko větší a složitější modely. To, co dříve sloužilo k výuce základních principů neuronových sítí, je teď jen základem pro mnohem pokročilejší aplikace.
Pokud jde o post-kvantovou kryptografii, ta už není tolik v popředí vědecké debaty, protože standardy byly přijaty a teď je otázkou jejich implementace. Čekali jsme dlouho na Spojené státy, konkrétně na Národní institut standardů a technologie (NIST), který tyto algoritmy schválil, a nyní se začínají používat v praxi. To je také důležité pro nás v Monet+, kde se věnujeme zabezpečování citlivých dat a technologiím jako elektronický podpis na dálku, které mají velký potenciál pro komerční využití.
Jak se rozhoduje o tom, kde se konference bude konat příště?
Každý rok se na konci konference sejde programový výbor, který rozhodne o tom, kde bude další ročník. Minulý rok jsme se rozhodli, že příští konference bude v Šibenku v Chorvatsku.
Jaká je tvoje role na letošní konferenci?
Letos mám na starosti organizaci celé akce včetně jejího zahájení. Nepřednáším, ale budu předsedat dvěma sekcím v oblasti kybernetické bezpečnosti. Moje role zahrnuje nejen předsedání sekcím, ale také organizační zajištění včetně zájezdu účastníků na zámek Hluboká nad Vltavou a tradičních barbecue po zájezdu v prostorách Přírodovědecké fakulty.
Kdo všechno se konference účastní? Je otevřena i pro širší veřejnost, nebo jen pro odborníky?
Konference je otevřená pro kohokoli, kdo se přihlásí, ale většina účastníků je z akademické sféry. Převážně to jsou lidé z univerzit a dalších výzkumných institucí. Často se jedná o vědce, kteří mají publikační povinnosti, takže pro ně je účast na vědeckých konferencích důležitá. Lidé z průmyslu tam většinou nechodí, protože pro ně publikace nejsou až tak důležité.
Z Ukrajiny například mohou přijet jen muži nad 60 let kvůli mobilizaci, pokud tedy nedostanou speciální povolení od kanceláře prezidenta Zelenského. Zjednodušené cestování mají i ti, kteří jsou Ph.D.
Máš nějaké favority mezi letošními přednášejícími?
Podívej se do programu, máme tam několik významných jmen. Například Mykola Dyvak z West Ukrainian National University nebo Artur Rot z Wroclaw University of Economics and Business v Polsku.
A co tvé zapojení v Monet+? Co tam děláš?
V Monet+ se zaměřuji na problematiku vytváření kvalifikovaného elektronického podpisu na dálku. Jsem také řešitelem grantu TAČR, na kterém spolupracujeme se ZPA Smart Energy a VUT Brno. Tento grant cílí na zabezpečení komunikace chytrých měřidel, především elektroměrů.
Současně působím v týmu RECS (Research & Education in Cryptography & Security), který vede Anežka Pejlová ze Zlína. Zbytek týmu se věnuje výzkumu nových kryptografických algoritmů, zejména post-kvantových, a jejich aplikaci v praxi.
Libore, díky moc za rozhovor a doufáme, že se konference podařila!